|
Banabané a jejich život dnes…
Lidé Banaby,stejně jako jejich domovská zem,
upadnuli v zapomnění, zatímco lidé stále trpí kvůli jedné z
největších nespravedlností na světě v oblasti životního prostředí a
lidských práv. Fosfáty z Banaby jsou spolu s kostmi jejich předků
rozprášeny napříč farmami Austrálie, Nového Zélandu a Velké
Británie.
Za více než 80 let těžby na Banabě vlády Spojeného
království, Austrálie, Nového Zélandu a mnoha dalších zemí sklidily
miliardy dolarů na výhodách z farmaření a prodeji fosfátové půdy
sebrané z jejich domova, zatímco Banabáni byli ponecháni zcela bez
ničeho.
Na ostrovech Rabi a Banaba, bez pomoci a
infrastruktury nezbytné pro budoucí rozvoj, je dnes život Banabánů
stálým bojem o přežití, kde základní lidská práva na zdravotní péči
a vzdělání jsou považována za přepych. Izolovanost obou odlehlých
společenství pouze přidala k zapomenutí a úpadku Banabánského
společenství.
Jediné skutečné dědictví ze země zničené těžbou
fosfátů jsou problémy zanechané zúčastněnými vládami, které pouze
dále pojišťují utiskování a zabraňují jakýmkoliv dalším akcím na
dosažení spravedlnosti. Banabané se dnes nacházejí rozděleni pod
vládou dvou pacifických národů: Fiji a Kiribati, bez větší možnosti
vlastního vyjádření.
Dnes čelí Banabáni jedné z největších výzev - boji
o vlastní přežití Banabánského národa. Boj o spravedlnost je pro ně
velmi daleko od ukončení.
- AIMS -
ABARA BANABA
je zájmová skupina
zastupující Banabány - národnostní menšinu třetího světa. Členy
ABARA BANABA jsou Banabánští stařešinové v čele s Radou náčelníků
Rabi, Banabánští vlastníci půdy, a stanovení mluvčí a akademici.
Podporujeme a vítáme veřejnou účast za účelem:
-
dosažení spravedlnosti
a vybudování lepší budoucnosti pro národ Banaby
-
rehabilitace životního
prostředí Banaby a rozvoje ostrova Rabi
-
udržení rovnoprávnosti
a jednoty všech Banabánů
-
udržení Banabánského
kulturního odkazu a zachování etnické identity
-
zajištění globálního
hlasu pro Banabány a podpory účasti veřejnosti
ABARA BANABA se zaměřuje na pomoc
Banabánům v jejich snaze. Je odpovědností každého z nás zasadit se o
to, aby základní lidská práva, která všichni chováme v takové
vážnosti, nebyla upírána ani Banabánům. Toto je jejich příběh, který
je nutno sdělovat a rozšiřovat. Prosíme pomozte jim postarat se o
to, aby už dále nebyli
zapomenutí lidé Pacifiku.
Banabané – jejich příběh ….
Banabané jsou domorodý národ z
Banaby, malého ostrova v Tichém oceánu, nazývaného také Ocean
island. V roce 1900 bylo objeveno, že se ostrov skládá z čistých
fosfátů. Tento osudový objev byl počátkem osmdesáti let těžby
fosfátů vládami Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu, a
počátkem téměř úplného zničení domova Banabánů.
Během druhé světové války s cílem převzít těžbu
obsadila Banabu japonská císařská armáda. Japonci povraždili pětinu
Banabánské populace a zbytek přesunuli na jiné tichomořské ostrovy,
kam byli nasazeni na nucené práce v pracovních táborech.
V roce 1945 po skončení války byli přeživší Banabané
shromážděni britskou koloniální vládou na ostrově Tarawa, a bylo jim
sděleno, že se nemůžou vrátit do svých domovů. Britská koloniální
vláda použila invazi Japonců jako výmluvu k odstranění Banabánů
kteří stáli v cestě jejím plánům pro pokračování těžby fosfátů na
Banabě.
Poté byli Banabané přesídleni na ostrov Rabi u Fiji,
vzdálený 2000 mílí, a každý plán na návštěvu jejich domoviny byl
podmíněn obdržením povolení Britské koloniální vlády.
V roce 1965 začali Banabané s soudní řízení proti
koloniální vládě u Nejvyššího britského soudu. Drahé a dlouhé právní
zápolení skončilo jako jeden z nejdéle se táhnoucích soudních
případů v historii výrokem soudce, že ačkoliv byli vystaveni nefér
jednání, není v moci poroty přisoudit kompenzaci škod od Britské
vlády. Na jakékoliv, i když podřadné, odškodnění, museli Banabané
čekat až do roku 1981.
Souběžně s právním procesem Banabané rozšířili svůj
boj o spravedlnost peticí Britské vládě s žádostí o nezávislost.
Britská vláda opět dala alibisticky od případu ruce pryč a
rozhodnutí přenechala guvernérovi kolonie a nově zformované
ministerské radě. Všechny naděje byly opět hozeny přes palubu, neboť
rada se postavila proti nezávislosti pro Banabu, ať už nyní nebo v
budoucnu.
V listopadu 1979 opustil pobřeží Banaby poslední
náklad fosfátu a kontrolu nad ostrovem získalo nově zformované
Kiribati. Většina komunity Banabánů byla ponechána v zapomnění a v
zápasu o přežití daleko od jejich domoviny, na ostrově Rabi u Fiji,
kde žijí dodnes.
Banaba navždy zůstane jejich domovem.
Banabané…
a proč vlády
Austrálie, Nového Zélandu, Velké Británie a Japonska raději chtějí,
aby příběh Banabánů zůstal “zapomenut”.
V dnešní
společnosti je příběh Banabánů , a ublížení kterého se jim dostalo z
rukou čtyř mocných států, těžko uvěřitelný.
Současná generace má samozřejmě
výhodu zpětného posouzení, a moderní technologie, které umožňují
globální komunikaci na úrovni nikdy předtím nedosažitelné. Každého z
nás si díky tomu více uvědomuje, jak je náš svět malý, zatímco
směřujeme ke stále výraznějšímu trendu globalizace. Mezinárodní
komunita a především země zodpovědné za tuto humanitární a přírodní
katastrofu také mají podstatnou roli a úroveň zodpovědnosti, pomoci
Banabánům překonat překážky zanechané jako pokračující dědictví
těžebních aktivit.
Od roku 1900 byla těžba prováděna
soukromou britskou společností. V roce 1920 byla tato společnost
odkoupena vládami Británie, Austrálie a Nového Zélandu, které
spojily síly do konsorcia známého jako Britská fosfátová komise.
Tyto tři vlády vytěžovaly Banabu až do roku 1981 a neučinily žádný
krok k rehabilitaci ani k tomu, aby učinily ostrov opět obyvatelným
pro lid Banaby.
To jsou fakta o kterých tyto
vlády nechtějí, abyste je znali, pro ně by Banabáni měli zůstat
zapomenutými
lidmi Pacifiku. |
